šmatlaččin

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʃma.tlat͡ʃ.t͡ʃɪn]

dělení

• šmat-lač-čin

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	šmatlatčin	šmatlatčin	šmatlatčina	šmatlatčino	šmatlatčini	šmatlatčiny	šmatlatčiny	šmatlatčina
genitiv	šmatlatčina	šmatlatčina	šmatlatčiny	šmatlatčina	šmatlatčiných	šmatlatčiných	šmatlatčiných	šmatlatčiných
dativ	šmatlatčinu	šmatlatčinu	šmatlatčině	šmatlatčinu	šmatlatčiným	šmatlatčiným	šmatlatčiným	šmatlatčiným
akuzativ	šmatlatčina	šmatlatčin	šmatlatčinu	šmatlatčino	šmatlatčiny	šmatlatčiny	šmatlatčiny	šmatlatčina
vokativ	šmatlatčin	šmatlatčin	šmatlatčina	šmatlatčino	šmatlatčini	šmatlatčiny	šmatlatčiny	šmatlatčina
lokál	šmatlatčině / šmatlatčinu	šmatlatčině / šmatlatčinu	šmatlatčině	šmatlatčině / šmatlatčinu	šmatlatčiných	šmatlatčiných	šmatlatčiných	šmatlatčiných
instrumentál	šmatlatčiným	šmatlatčiným	šmatlatčinou	šmatlatčiným	šmatlatčinými	šmatlatčinými	šmatlatčinými	šmatlatčinými

význam

1. náležící šmatlačce

související

• šmatlačka