náležící

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈnaːlɛʒiːt͡siː]

dělení

• ná-le-ží-cí

varianty

• náležející

přídavné jméno

• měkké
• slovesné činné
• nestupňovatelné

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	náležící	náležící	náležící	náležící	náležící	náležící	náležící	náležící
genitiv	náležícího	náležícího	náležící	náležícího	náležících	náležících	náležících	náležících
dativ	náležícímu	náležícímu	náležící	náležícímu	náležícím	náležícím	náležícím	náležícím
akuzativ	náležícího	náležící	náležící	náležící	náležící	náležící	náležící	náležící
vokativ	náležící	náležící	náležící	náležící	náležící	náležící	náležící	náležící
lokál	náležícím	náležícím	náležící	náležícím	náležících	náležících	náležících	náležících
instrumentál	náležícím	náležícím	náležící	náležícím	náležícími	náležícími	náležícími	náležícími

význam

1. patřící, příslušející k (někomu, něčemu)

synonyma

1. patřící, příslušný

související

• náležet