šmatlavec

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʃmatlavɛt͡s]

dělení

• šma-t-la-vec

varianty

• šmatlák, šmatla, šmatlač, šmatloun, šmatloň

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	šmatlavec	šmatlavci
genitiv	šmatlavce	šmatlavců
dativ	šmatlavci / šmatlavcovi	šmatlavcům
akuzativ	šmatlavce	šmatlavce
vokativ	šmatlavče	šmatlavci
lokál	šmatlavci / šmatlavcovi	šmatlavcích
instrumentál	šmatlavcem	šmatlavci

význam

1. (řidčeji, v obecném jazyce, expresivně) kdo šmatlá, křivě nebo nemotorně chodí

související

• šmatlavcův
• šmatlavý
• šmatla
• šmatlák
• šmatlač
• šmatlačka
• šmatloun
• šmatloň
• šmatlavina
• šmatlavost
• šmatlavě
• šmatlat