štěkání
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈʃcɛkaːɲiː]
dělení
editovat- ště-ká-ní
podstatné jméno
editovat- rod střední
- slovesné
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | štěkání | štěkání |
genitiv | štěkání | štěkání |
dativ | štěkání | štěkáním |
akuzativ | štěkání | štěkání |
vokativ | štěkání | štěkání |
lokál | štěkání | štěkáních |
instrumentál | štěkáním | štěkáními |
význam
editovat- psí zvuk
- křik, nadávání
- »Ty stará, ty si budeš musit dát řádnou petlici na hubu, až teď budeš jednat s noblejšími partajemi. To své štěkání nech tedy, s tím se nemusíme stěhovat!«[1]
překlady
editovat- křik
synonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ Ignát Hermann: Z pražských zákoutí