štěkání

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈʃcɛkaːɲiː]

děleníEditovat

  • ště-ká-ní

podstatné jménoEditovat

  • rod střední
  • slovesné

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ štěkání štěkání
genitiv štěkání štěkání
dativ štěkání štěkáním
akuzativ štěkání štěkání
vokativ štěkání štěkání
lokál štěkání štěkáních
instrumentál štěkáním štěkáními

významEditovat

  1. psí zvuk
  2. křik, nadávání
    • »Ty stará, ty si budeš musit dát řádnou petlici na hubu, až teď budeš jednat s noblejšími partajemi. To své štěkání nech tedy, s tím se nemusíme stěhovat!«[1]

překladyEditovat

  1. zvuk psa
  2. křik

    synonymaEditovat

    1. hafání, štěkot, ňafání
    2. lání, spílání, hartusení

    souvisejícíEditovat

    poznámkyEditovat

    1. Ignát Hermann: Z pražských zákoutí