křik

Možná hledáte krík nebo krik.

čeština

výslovnost

• IPA: [kr̝̊ɪk],  křik^{? • info}

dělení

• křik

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	křik	křiky
genitiv	křiku	křiků
dativ	křiku	křikům
akuzativ	křik	křiky
vokativ	křiku	křiky
lokál	křiku	křicích
instrumentál	křikem	křiky

význam

1. hlasitý zvukový projev člověka a některých dalších živočichů
   • Až do té chvíle zcela klidný, téměř stísněný dav propuká naráz v divoký křik.
   • Ať křik zní oblohou!
   • Díky této větě můžeme lépe chápat Františkova slova. Stojí o mladý křik radostný, nikoli nenávistný (toho máme okolo sebe dost), o křik mladých, kteří věří Ježíši nabízejícímu lidem jako alternativu lásku a odpuštění, nikoli zlobu a střet a lež.

překlady

1. hlasitý zvukový projev

   • angličtina: yelling, crying, screaming, bawl
   • francouzština: cri m
   • latina: clamor m
   • litevština: riksmas m, šauksmas m
   • němčina: Schreien s
   • polština: krzyk m
   • ruština: крик m
   • slovenština: krik m
   • ukrajinština: крик m

synonyma

1. volání, křičení, (intenzivní) řev, jek, jekot, (expresivně) hulákání, vřískot

antonyma

1. šepot, šeptání

související

• křičet
• křiklavý
• křičící
• křikloun
• pokřik
• výkřik
• vykřičník

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-02-25]. Heslo křik.