čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ʃtʊt͡s]

dělení

editovat
  • štuc

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ štuc štucy
genitiv štucu štuců
dativ štucu štucům
akuzativ štuc štucy
vokativ štuce štucy
lokál štucu štucech
instrumentál štucem štucy

význam

editovat
  1. (hovorově) vysoká tenkostěnná sklenice na pivo
    • Právě na chmelnici vznikají první kroky k výrobě zlatavého moku, než si ho může pivař vychutnat ze svého štucu nebo mazáku.[1]
  2. (hovorově) puška s krátkou hlavní
    • Návštěvníci zhlédnou vývoj rakouské výzbroje od křesadlové pušky po funkční zadovku, jsou zde také zbraně od východočeských puškařů z doby kolem 1866 i zkrácená perkusní pěchotní puška předovka řečená štuc.[2]

synonyma

editovat
  1. štucna

poznámky

editovat
  1. Chmel dodává pivu hořkost, plnost a aroma. Deník.cz [online]. Vltava Labe Media. 2014-04-15 [cit. 2017-07-21]. Dostupné online.
  2. Muzeum ukazuje masový hrob z pruské války, padlé vojáky okrádaly hyeny. iDNES.cz [online]. 2016-08-27 [cit. 2017-07-21]. Dostupné online.