šufánek

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃʊfaːnɛk]

dělení

• šu-fá-nek

etymologie

Ze středohornoněmeckého schuofe resp. schuofen — „nádoba na čerpání“, „náběrka“.

varianty

• žufánek

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	šufánek	šufánky
genitiv	šufánku	šufánků
dativ	šufánku	šufánkům
akuzativ	šufánek	šufánky
vokativ	šufánku	šufánky
lokál	šufánku	šufáncích
instrumentál	šufánkem	šufánky

význam

1. (nářečně) naběračka
   • Podej mi ten šufánek.
   • Polévku si naber šufánkem.