čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ʃʊfaːnɛk]

dělení editovat

  • šu-fá-nek

etymologie editovat

Ze středohornoněmeckého schuofe resp. schuofen — „nádoba na čerpání“, „náběrka“.[1]

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ šufánek šufánky
genitiv šufánku šufánků
dativ šufánku šufánkům
akuzativ šufánek šufánky
vokativ šufánku šufánky
lokál šufánku šufáncích
instrumentál šufánkem šufánky

význam editovat

  1. (nářečně) naběračka
    • Podej mi ten šufánek.
    • Polévku si naber šufánkem.

poznámky editovat

  1. UTĚŠENÝ, Slavomír. Sběračka, naběračka, odlívka, velká lžíce, šufan, žufánek, fornefla, šeblefla, šepkela. Naše řeč, 1976, roč. 59, čís. 4. Dostupné online. ISSN 0027-8203.