žufánek

čeština

výslovnost

• IPA: [ʒʊfaːnɛk]

dělení

• žu-fá-nek

etymologie

Ze středohornoněmeckého schuofe resp. schuofen — „nádoba na čerpání“, „náběrka“.

varianty

• šufánek

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	žufánek	žufánky
genitiv	žufánku	žufánků
dativ	žufánku	žufánkům
akuzativ	žufánek	žufánky
vokativ	žufánku	žufánky
lokál	žufánku	žufáncích
instrumentál	žufánkem	žufánky

význam

1. (nářečně) naběračka