šumafuk

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃʊmafʊk]

dělení

• šu-ma-fuk

varianty

• šumafu
• (řidčeji) šmafuk
• (řidčeji) šmafu

příslovce

• nestupňovatelné

etymologie

Přejato jako šmafu začátkem druhé poloviny 19. století z francouzského je m'en fous — „kašlu na to, seru na to“; v literatuře poprvé zaznamenáno k roku 1863. Obdobně rakouská němčina přejala slovo schmafu. Později, zřejmě po 1. světové válce, došlo k připojení koncového k (první písemný záznam je z roku 1934) v důsledku ztotožnění významu s obdobným příslovcem fuk, které je v češtině doloženo dříve než šumafuk.

význam

1. (hovorově, zastarale) vyjadřuje lhostejnost či nezájem
   • To mi může být šumafuk.

synonyma

1. fuk, putna, (neutrálně) jedno, (knižně) lhostejno, (v obecném jazyce) šumák

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-09-09]. Heslo šumafuk.