švališér
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈʃvalɪʃɛːr]
dělení editovat
- šva-li-šér
etymologie editovat
Z francouzského chevau-léger.
varianty editovat
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | švališér | švališéři |
genitiv | švališéra | švališérů |
dativ | švališéru / švališérovi | švališérům |
akuzativ | švališéra | švališéry |
vokativ | švališére | švališéři |
lokál | švališéru / švališérovi | švališérech |
instrumentál | švališérem | švališéry |
význam editovat
- (dříve, zastarale) člen lehkého jezdectva, vojín lehké kavalérie
- Koštištář měl hlas opravdu jako na lesích a ukazoval tlupě šavlí po nějakém švališéru v pravo do ouvozu, kudy šla cesta do Domašic. Už se šeřilo, když přitáhli sedláci do dědiny.[1]
- Smáli jsme se, jak Lokvencka udělala Kaválkovi kompliment, jak se šedý švališér dal proti ní do positury, jak oživl a sebou škubl, když Paďour spustil notu, při které za mlada minet tancovávali[2]
antonyma editovat
překlady editovat
- člen lehké kavalérie
- angličtina: chevau-léger
- francouzština: chevau-léger m
- italština: cavalleggero m
- němčina: Chevauleger m
- nizozemština: chevau-léger m
- polština: szwoleżer m
- ruština: шеволежер m
- slovenština: švališér m
související editovat
poznámky editovat
- ↑ Václav Beneš Třebízský: Bludné duše/Oddíl první/XIX
- ↑ Alois Jirásek: Minet
externí odkazy editovat
- Článek Švališér ve Wikipedii