čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • ťaf-ka

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ ťafka ťafky
genitiv ťafky ťafek
dativ ťafce ťafkám
akuzativ ťafku ťafky
vokativ ťafko ťafky
lokál ťafce ťafkách
instrumentál ťafkou ťafkami

význam

editovat
  1. (v obecném jazyce, expresivně) úder do něčeho živého, zpravidla do tváře
  2. (v obecném jazyce, expresivně, přeneseně) důtka
    • Ale pověděl jsem mu do pravdy! Také jsem mu dal ťafku za Mílu;[1][2]

synonyma

editovat
  1. darda, pecka, šleha, šupa, šlupka, bomba, tečka, (spisovně) rána, udeření, políček, pohlavek, facka, (vulgárně) mrda; synonymní vyjádření prostřednictvím adverbiálního doplnění slovesa dostat: pěstí, do držky, přes hubu, do rypáku apod.
  2. (neutrálně) důtka, výtka, vynadáno, napomenutí, pokárání

poznámky

editovat
  1. NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola XV, s. 192–204.
  2. ZÍSKAL, Alois. O řeči Boženy Němcové v „Babičce“. Naše řeč, 1920, roč. 4, čís. 10. Dostupné online. ISSN 0027-8203.