češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • ťaf-ka

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ ťafka ťafky
genitiv ťafky ťafek
dativ ťafce ťafkám
akuzativ ťafku ťafky
vokativ ťafko ťafky
lokál ťafce ťafkách
instrumentál ťafkou ťafkami

významEditovat

  1. (v obecném jazyce, expresivně) úder do něčeho živého, zpravidla do tváře
  2. (v obecném jazyce, expresivně, přeneseně) důtka
    • Ale pověděl jsem mu do pravdy! Také jsem mu dal ťafku za Mílu;[1][2]

synonymaEditovat

  1. darda, pecka, šleha, šupa, šlupka, bomba, tečka, (spisovně) rána, udeření, políček, pohlavek, facka, (vulgárně) mrda; synonymní vyjádření prostřednictvím adverbiálního doplnění slovesa dostat: pěstí, do držky, přes hubu, do rypáku apod.
  2. (neutrálně) důtka, výtka, vynadáno, napomenutí, pokárání

poznámkyEditovat

  • Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2012-05-14]. Heslo ťafka.
  1. NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola XV, s. 192–204.
  2. ZÍSKAL, Alois. O řeči Boženy Němcové v „Babičce“. Naše řeč, 1920, roč. 4, čís. 10. Dostupné online. ISSN 0027-8203.