žalobce

čeština

výslovnost

IPA: [ʒalɔbt͡sɛ]

etymologie

Ze slova žaloba, to ze slovesa žalovat; příponou -ce, naznačijící původce/činitele.

podstatné jméno

význam

1. kdo žaluje, obvykle u soudu

překlady

1. ten, kdo žaluje

   • angličtina: plaintiff
   • barmština: တရားလို
   • bulharština: тъжител m, ище́ц m
   • čínština: 原告
   • dánština: sagsøger c
   • hindština: अभियोगी m, मुद्दई m, मुद्दालेह m
   • japonština: 原告
   • kantonština: 原告
   • korejština: 원고
   • litevština: ieškovas m
   • maďarština: felperes
   • mongolština: заалдагч
   • němčina: Kläger m
   • paštunština: مدعي m
   • perština: خواهان, شاکی
   • polština: powód m
   • portugalština: querelante
   • ruština: истец m
   • řečtina: ενάγων
   • slovenština: žalobca m
   • slovinština: tožnik m
   • španělština: demandante, querellante
   • švédština: kärande c
   • ukrajinština: позивач m

související

• kde není žalobce, není soudce

významově související

• prokurátor
• žalobník
• vinitel
• obvinitel
• stěžovatel
• navrhovatel
• obžaloba
• žalovaný
• obžalovaný
• odpůrce
• sporné řízení

externí odkazy

• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957. Heslo žalobce.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo žalobce.
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo žalobce.
• Slovník současné češtiny. Lingea, 2024. Heslo žalobce
• Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo žalobce (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.
• Google Books. Vyhledávání výrazu "žalobce" pro češtinu.
• Wikizdroje. Vyhledávání výrazu "žalobce".