žebrákův

čeština

výslovnost

• IPA: [ʒɛbraːkuːf]

dělení

• že-b-rá-kův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména žebrák příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	žebrákův	žebrákův	žebrákova	žebrákovo	žebrákovi	žebrákovy	žebrákovy	žebrákova
genitiv	žebrákova	žebrákova	žebrákovy	žebrákova	žebrákových	žebrákových	žebrákových	žebrákových
dativ	žebrákovu	žebrákovu	žebrákově	žebrákovu	žebrákovým	žebrákovým	žebrákovým	žebrákovým
akuzativ	žebrákova	žebrákův	žebrákovu	žebrákovo	žebrákovy	žebrákovy	žebrákovy	žebrákova
vokativ	žebrákův	žebrákův	žebrákova	žebrákovo	žebrákovi	žebrákovy	žebrákovy	žebrákova
lokál	žebrákově / žebrákovu	žebrákově / žebrákovu	žebrákově	žebrákově / žebrákovu	žebrákových	žebrákových	žebrákových	žebrákových
instrumentál	žebrákovým	žebrákovým	žebrákovou	žebrákovým	žebrákovými	žebrákovými	žebrákovými	žebrákovými

význam

1. náležící žebrákovi