čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈʒɛjdliːt͡ʃɛk]

dělení

editovat
  • žej-dlí-ček

etymologie

editovat

Zdrobnělina substantiva žejdlík, které pochází z německého Seidel, jež z latinského situla, situlus. Srovnej zejména francouzské seaukýbl, vědro.

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ žejdlíček žejdlíčky
genitiv žejdlíčku žejdlíčků
dativ žejdlíčku žejdlíčkům
akuzativ žejdlíčk žejdlíčky
vokativ žejdlíčku žejdlíčky
lokál žejdlíčku žejdlíčcích
instrumentál žejdlíčkem žejdlíčky

význam

editovat
  1. (zdrobněle) žejdlík; stará objemová míra
    • Komáři se ženili, kapku vína neměli. Přiletěl k nim slavíček, dal jim vína žejdlíček. Komáři se opili, až komára zabili.[1]
    • Ve špilberkských sklepeních, které byly r. 1867 zrušeny, měli prý trestanci blahé časy; vydělali hromady peněz za práci, a když nadešel Štědrý večer, směli si koupiti ze mzdy vše, co hrdlo ráčilo. V ten den šli kolem čtvrté hodiny do tak zv. „kafírny“ ve dvoře, velké to kantýny, kde rozšafný „trachtér“ pan Vincenc, prodával „bandury“, maso, „cikáry“, i víno, pivo, kávu a vrchol včech slastí- ostrou „perlovou“ a sladkou roztopšinku. Kořalky směl trestanec vypit pouze jen půl žejdlíčku, pan Vincenc ale nebyl z kamene, a když znal svého kupce, že něco snese, obměkčil se a nalil i do čtvrtice.[2]
    • Od zítřka nebude píti svůj žejdlíček piva k večeři a k snídaní do kávy místo rohlíku bude jíst chleba.[3]

překlady

editovat

související

editovat

poznámky

editovat
  1. lidová píseň
  2. Karel Ladislav Kukla: Štědrý večer v žalářích, Dle líčení vrahů a lupičů v zdejší trestnici uvězněných. Národní politika, 25.prosince 1892
  3. HERITES, František. Znamení. Praha : [s.n.], 1890. Dostupné online. Kapitola V, s. 32–40.

externí odkazy

editovat