žhoucí

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʒɦɔʊ̯t͡siː]

dělení

• žhou-cí

varianty

• žhnoucí

přídavné jméno

• měkké
• slovesné činné nedokonavé
• nestupňovatelné

význam

1. který žhne
   • Byl skvělý průvodce, pečlivý a sympatický. Byl tak zábavný, že se člověk neunavil, ani když lezl do kopců pod žhoucím sluncem. Nemůžu uvěřit, že Elena dala tvýmu tátovi padáka. Co se stalo?
   • Ve tmě spatřil v ohništi uprostřed místnosti ještě žhoucí uhlíky a ucítil nakyslý pach lidského potu, jen o odstín silnější než všudypřítomný rašelinový dým.

překlady

1. • ruština: жгучий

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	žhoucí	žhoucí	žhoucí	žhoucí	žhoucí	žhoucí	žhoucí	žhoucí
genitiv	žhoucího	žhoucího	žhoucí	žhoucího	žhoucích	žhoucích	žhoucích	žhoucích
dativ	žhoucímu	žhoucímu	žhoucí	žhoucímu	žhoucím	žhoucím	žhoucím	žhoucím
akuzativ	žhoucího	žhoucí	žhoucí	žhoucí	žhoucí	žhoucí	žhoucí	žhoucí
vokativ	žhoucí	žhoucí	žhoucí	žhoucí	žhoucí	žhoucí	žhoucí	žhoucí
lokál	žhoucím	žhoucím	žhoucí	žhoucím	žhoucích	žhoucích	žhoucích	žhoucích
instrumentál	žhoucím	žhoucím	žhoucí	žhoucím	žhoucími	žhoucími	žhoucími	žhoucími

synonyma

1. planoucí, řeřavý, rozpálený, žhavý

antonyma

1. dohasínající

související

• žhnutí
• zažehlý
• žhouce, žhouc, žha
• žhář