άνθρωπος

řečtina

výslovnost

• IPA: [ˈan.θɾɔ.pɔs]

etymologie

Ze starořeckého ἄνθρωπος téhož významu.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	άνθρωπος	άνθρωποι
genitiv	ανθρώπου	ανθρώπων
akuzativ	άνθρωπο	ανθρώπους
vokativ	άνθρωπε	άνθρωποι

význam

1. člověk
   • Βλέπω πως είσαι πραγματικά καλός άνθρωπος. – Vidím, že jsi skutečně dobrý člověk.
   • Ο άνθρωπος πάντα προσπαθούσε να εκμεταλλεύεται τον πλανήτη. – Člověk se vždy snažil vykořisťovat planetu.

související

• ανθρώπινος (lidský, člověčí)
• ανθρωπότητα (lidstvo)
• ανθρωπισμός (humanismus)
• ανθρωπάριο
• πιθηκάνθρωπος (lidoop)
• φιλάνθρωπος (filantrop, charitativní)
• μισάνθρωπος (misantrop)
• ανθρωπάκι (človíček)