Možná hledáte človek.

čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • člo-věk

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ člověk lidé / (v obecném jazyce) lidi
genitiv člověka lidí
dativ člověku / člověkovi lidem
akuzativ člověka lidi
vokativ člověče lidé / (v obecném jazyce) lidi
lokál člověku / člověkovi lidech
instrumentál člověkem lidmi

význam

editovat
  1. bytost se vzpřímeným tělem, duševními schopnostmi se odlišující od zvířat
    • Podle mě je Lucie naprosto spolehlivý člověk.
    • Zařadil jsem se do fronty, kde bylo nejméně lidí.
    • Jediný člověk, který o tom věděl, sídlil v malé tiché uličce Schreyvogel, jmenoval se Wu-i-šeng wej-če, což znamená, jak sám řekl, „ten, kdo nic nedělá kvůli životu“, a byl velice zvláštní.[2]
  2. (jen v singuláru) všechny lidské bytosti
    • Člověk zbytečně vyhubil mnoho rostlinných i živočišných druhů.
  3. (jen v singuláru) obecný, zevšeobecňující podmět zastupující např. reflexivní či trpné vazby
    • Takovouhle nenávist člověk nikdy nepochopí.
    • Nemůžeš k člověku jen tak přijít a tohle po něm chtít.
    • Člověk si zvykne na všechno, i na šibenici. – Lze si zvyknout na všechno. (přísloví)

překlady

editovat
  1. bytost
  2. všeobecný podmět

synonyma

editovat
  1. osoba
  2. lidstvo, člověk rozumný
  3. ty (často ale vyjádřené jen slovesným tvarem), my, se, jeden

související

editovat

slovní spojení

editovat

přísloví, úsloví a pořekadla

editovat

poznámky

editovat
  1. Slovník nářečí českého jazyka. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, dialektologické oddělení, [cit. 2022-06-12]. Heslo člověk.
  2. FUKS, Ladislav. Vévodkyně a kuchařka. Vyd. 2. Praha: Československý spisovatel, 1987. 782 s. Klíč; 211. Str. 31.

externí odkazy

editovat