αμαρτωλός

řečtina

výslovnost

• IPA: [amaɾ.tɔ.ˈlɔs]

etymologie

Ze starořeckého ἁμαρτωλός téhož významu. Srovnej např. novořecké sloveso αμαρτάνω, starořecké ἁμαρτάνειν.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	αμαρτωλός	αμαρτωλοί
genitiv	αμαρτωλού	αμαρτωλών
akuzativ	αμαρτωλό	αμαρτωλούς
vokativ	αμαρτωλέ	αμαρτωλοί

význam

1. hříšník
   • Ο Θεός αγαπά περισσότερο τους αμαρτωλούς από τους δίκαιους... – Bůh miluje více hříšníky nežli spravedlivé.

související

• αμαρτία (hřích)
• αμαρτάνω (netrefit se, promáchnout; (z)hřešit)