starořečtina

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ɡlɔ́ː̀sːa] (klasická)
  • IPA: [ɡlˈo̞ːsːa] (koiné)
  • IPA: [ɣlˈosːa] (byzantská)

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

přepis

editovat
  • český: glóssa

skloňování

editovat
Substantivum singulár duál plurál
nominativ γλῶσσα γλώσσα γλῶσσαι
genitiv γλώσσης γλώσσαιν γλωσσῶν
dativ γλώσσῃ γλώσσαιν γλώσσαις
akuzativ γλῶσσαν γλώσσα γλώσσας
vokativ γλῶσσα γλώσσα γλῶσσαι

význam

editovat
  1. jazyk (v ústech)
    • καὶ ἀπολαβόμενος αὐτὸν ἀπὸ τοῦ ὄχλου κατ' ἰδίαν ἔβαλε τοὺς δακτύλους αὐτοῦ εἰς τὰ ὦτα αὐτοῦ, καὶ πτύσας ἥψατο τῆς γλώσσης αὐτοῦ, – A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.[1]
  2. jazyk (řeč)
    • στρεπτὴ δὲ γλῶσσ' ἐστὶ βροτῶν, πολέες δ' ἔνι μῦθοι παντοῖοι, ἐπέων δὲ πολὺς νομὸς ἔνθα καὶ ἔνθα. – Obratnýť je jazyk smrtných, v něm jsou řeči hojné rozmanité, tu i tam široká slov pláně se táhne.[2]
    • καὶ ἐν τῷ καιρῷ ἐκείνῳ, ὅτε ἤκουσαν πάντα τὰ ἔθνη τῆς φωνῆς τῆς σάλπιγγος καὶ παντὸς ἤχου μουσικῶν, πίπτοντα πάντα τὰ ἔθνη, φυλαὶ καὶ γλῶσσαι προσεκύνησαν τῇ εἰκόνι τῇ χρυσῇ, ἣν ἔστησε Ναβουχοδονοσορ, κατέναντι τούτου. – A protož hned, jakž uslyšeli všickni lidé zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny a všelijaké muziky, padli všickni lidé, národové a jazykové, klanějíce se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král.[3]
    • Ἐὰν ταῖς γλώσσαις τῶν ἀνθρώπων λαλῶ καὶ τῶν ἀγγέλων, ἀγάπην δὲ μὴ ἔχω, γέγονα χαλκὸς ἠχῶν ἢ κύμβαλον ἀλαλάζον. – Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem měd zvučící aneb zvonec znějící.[4]

poznámky

editovat