διάβολος

řečtina

výslovnost

• IPA: [ðʝˈavolos]

etymologie

Ze starořeckého διάβολος.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	διάβολος	διάβολοι
genitiv	διαβόλου	διαβόλων
akuzativ	διάβολο	διαβόλους
vokativ	διάβολε	διάβολοι

význam

1. ďábel

fráze a idiomy

• διαβόλου κάλτσα
• συνήγορος του διαβόλου