Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
κλοπή
|
κλοπές
|
genitiv
|
κλοπής
|
κλοπών
|
akuzativ
|
κλοπή
|
κλοπές
|
vokativ
|
κλοπή
|
κλοπές
|
- krádež
- (klasická a hellénistická) IPA: [klo.pɛ᷄ː]
- (pozdně středověká) IPA: [klo.ˈpi]
Substantivum
|
singulár
|
duál
|
plurál
|
nominativ
|
κλοπή
|
κλοπά
|
κλοπαί
|
genitiv
|
κλοπῆς
|
κλοπαῖν
|
κλοπῶν
|
dativ
|
κλοπῇ
|
κλοπαῖν
|
κλοπαῖς
|
akuzativ
|
κλοπήν
|
κλοπά
|
κλοπάς
|
vokativ
|
κλοπή
|
κλοπά
|
κλοπαί
|
- krádež
- ἔνθα δ᾿ ἀνὴρ ὑπέροπλος ἐνήμενος ἐνδιάασκε, δεινὸς ἰδεῖν, σκληρῇσι τεθλασμένος οὔατα κλοπαῖς· στήθεα δ᾿ ἐσφαίρωτο πελώρια καὶ πλατὺ νῶτον σαρκὶ σιδηρείῃ, σφυρήλατος οἷα κολοσσός· – Promenoval se tam namyšlený muž, hrozivý na pohled, uši měl otlučené tvrdými krádežemi; jeho obrovská hruď a široký krk byly pokryty dokola ocelovým svalstvem, vypadal jako nějaký kolos vytepaný perlíkem. [1]
- podvod, čachry
- plagiát