starořečtina editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈkrí.ma] (attická)
  • IPA: [ˈkɾi.ma] (byzantská)

přepis editovat

(český) krima

podstatné jméno editovat

  • rod střední
  • souhlásková deklinace

skloňování editovat

Substantivum singulár duál plurál
nominativ κρίμα κρίμᾰτε κρίμᾰτᾰ
genitiv κρίμᾰτος κριμάτοιν κριμάτων
dativ κρίμᾰτῐ κριμάτοιν κρίμᾰσῐ(ν)
akuzativ κρίμα κρίμᾰτε κρίμᾰτᾰ
vokativ κρίμα κρίμᾰτε κρίμᾰτᾰ

význam editovat

  1. rozhodnutí
  2. dekret
  3. rozsudek
  4. (pozdní) soudní proces

související editovat

řečtina editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈkri.ma]

podstatné jméno editovat

  • rod střední

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ κρίμα κρίματα
genitiv κρίματος κριμάτων
akuzativ κρίμα κρίματα
vokativ κρίμα κρίματα

význam editovat

  1. provinění
  2. (κρίμα που) škoda (vyjadřuje se, že nás něco mrzí, že je nám něčeho líto)
    • Είναι κρίμα που δεν γνωριστήκαμε πριν δέκα χρόνια. – Je škoda, že jsme se neseznámili před deseti lety.
  3. křivda

příslovce editovat

  • nestupňovatelné

význam editovat

  1. škoda

související editovat