κρίμα

starořečtina

výslovnost

• IPA: [ˈkrí.ma] (attická)
• IPA: [ˈkɾi.ma] (byzantská)

přepis

(český) krima

podstatné jméno

• rod střední
• souhlásková deklinace

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	κρίμα	κρίμᾰτε	κρίμᾰτᾰ
genitiv	κρίμᾰτος	κριμάτοιν	κριμάτων
dativ	κρίμᾰτῐ	κριμάτοιν	κρίμᾰσῐ(ν)
akuzativ	κρίμα	κρίμᾰτε	κρίμᾰτᾰ
vokativ	κρίμα	κρίμᾰτε	κρίμᾰτᾰ

význam

1. rozhodnutí
2. dekret
3. rozsudek
4. (pozdní) soudní proces

související

• κρίνω
• κριτής

řečtina

výslovnost

• IPA: [ˈkri.ma]

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	κρίμα	κρίματα
genitiv	κρίματος	κριμάτων
akuzativ	κρίμα	κρίματα
vokativ	κρίμα	κρίματα

význam

1. provinění
2. (κρίμα που) škoda (vyjadřuje se, že nás něco mrzí, že je nám něčeho líto)
   • Είναι κρίμα που δεν γνωριστήκαμε πριν δέκα χρόνια. – Je škoda, že jsme se neseznámili před deseti lety.
3. křivda

příslovce

• nestupňovatelné

význam

1. škoda

související

• κρίνω
• κριτής