бросать

ruština

výslovnost

•  бросать^{? • info}
• IPA: [brɐˈsatʲ]

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní nebo s infinitivem

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	броса́ю	броса́ем
2.	броса́ешь	броса́ете
3.	броса́ет	броса́ют

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	—
2.	броса́й	броса́йте
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé činné
Rod	Singulár	Plurál
mužský	броса́л	броса́ли
ženský	броса́ла
střední	броса́ло

Příčestí minulé trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	—	—
mužský neživotný		—
ženský	—
střední	—	—

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	броса́я	—
ženský	—
střední

Adjektivum slovesné minulé činné
Rod	Singulár	Plurál
mužský	броса́вший	—
ženský	—
střední

význam

1. házet, metat
2. pouštět
3. opouštět

související

• бросаться
• бросить
• бросание
• бросательный
• разброс
• выбрасывать

fráze a idiomy

• бросать на произвол судьбы (dávat na pospas osudu)
• бросать в тюрьму (uvrhovat do vězení)
• бросать слова на ветер (házet slova do větru)