staroslověnština

editovat

etymologie

editovat

Srov. stčes. vě/va/ma – "my dva";[1] strus. ва – "vy dva".[2]

zájmeno

editovat
  • bezrodé
  • osobní (2. os. du.)

skloňování

editovat
Zájmeno Tvar
Nominativ ва
Genitiv ваю
Dativ вама
Akuzativ ва
Lokál ваю
Instrumentál вама

význam

editovat
  1. vy dva
    • тогда коснѫ ꙗ въ очи глаголѩ • по вѣрѣ ваю бѫди вама – Tu se dotkl jejich očí a řekl: 'Podle vaší víry se vám staň.' [Mt 9, 29 – Zogr Mar]

poznámky

editovat
  1. BĚLIČ, Jaromír – KAMIŠ, Adolf – KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. SPN, Praha 1978.
  2. БОГОРОДСКИЙ, Борис Леонидович – ЛИХАЧЁВ, Дмитрий Сергеевич – ТВОРОГОВ, Олег Викторович. Словарь-справочник "Слова о полку Игореве". Наука, Ленинград 1965—1984.