звезда
ruština editovat
etymologie editovat
Z praslov. *gvě̄zdà, AP (b) / *gvězdà, AP (c) → starorus. звѣзда́, AP (b/c).[1][2]
Přízvuk plurálu se v 19.–20. stol. ustálil na kmeni.[3]
výslovnost editovat
podstatné jméno editovat
- rod ženský
skloňování editovat
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | звезда́ | звёзды |
| genitiv | звезды́ | звёзд |
| dativ | звезде́ | звёздам |
| akuzativ | звезду́ | звёзды |
| instrumentál | звездо́й, звездо́ю | звёздами |
| lokál | звезде́ | звёздах |
význam editovat
- hvězda
- Солнце — центральная и единственная звезда Солнечной системы. – Slunce je ústřední a jedinou hvězdou Sluneční soustavy.
související editovat
srbština editovat
varianty editovat
podstatné jméno editovat
- rod ženský
skloňování editovat
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | зве́зда | зве́зде |
| genitiv | зве́зде̄ | зве́зда̄ |
| dativ | зве́зди | зве́здама |
| akuzativ | зве́зду | зве́зде |
| vokativ | зве̂здо | зве́зде |
| instrumentál | зве́здо̄м | зве́здама |
| lokál | зве́зди | зве́здама |
význam editovat
- hvězda
- Златна шестокрака звезда изнад сребрног полумесеца – Zlatá šesticípá hvězda nad stříbrným půlměsícem
související editovat
poznámky editovat
- ↑ ZALIZŇAK, Andrej Anatoljevič. Drevnerusskij i starovelikorusskij slovar ukazatel (XIV-XVII vv.). Jazyki slavjanskich kultur, Moskva 2011. ISBN 978-5-9551-0377-8. Heslo „звѣзда́“, s. 41.
- ↑ DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden / Boston 2008. ISBN 978-90-04-15504-6. Heslo „*gvě̄zdà“, s. 195-196.
- ↑ ZALIZŇAK, Andrej Anatoljevič. Ot praslavjanskoj akcentuacii k russkoj. Nauka, Moskva 1985. Glava 4: Napravlenija akcentnoj evoljucii, s. 373-374.