oznamovací způsob
| Přítomný čas
|
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
изнаси́лую
|
изнаси́луем
|
| 2.
|
изнаси́луешь
|
изнаси́луете
|
| 3.
|
изнаси́лует
|
изнаси́луют
|
- rozkazovací způsob
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
—
|
—
|
| 2.
|
изнаси́луй
|
изнаси́луйте
|
| 3.
|
—
|
—
|
- příčestí
| Příčestí minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
изнаси́ловал
|
изнаси́ловали
|
| ženský
|
изнаси́ловала
|
| střední
|
изнаси́ловало
|
| Příčestí minulé trpné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský životný
|
—
|
—
|
| mužský neživotný
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
—
|
—
|
- přechodníky
| Přechodník přítomný
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
изнаси́луя
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
| Adjektivum slovesné minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
изнаси́ловавший
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
- znásilnit
