znásilnit

čeština

výslovnost

• IPA: [znaːsɪlɲɪt]

dělení

• zná-sil-nit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	znásilním	znásilníš	znásilní	znásilníme	znásilníte	znásilní

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	znásilni	znásilněme	znásilněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	znásilnil	znásilnila	znásilnilo	znásilnili	znásilnily	znásilnila
trpné	znásilněn	znásilněna	znásilněno	znásilněni	znásilněny	znásilněna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	znásilniv	znásilnivši	znásilnivše

význam

1. násilím donutit k pohlavnímu styku nebo jiné sexuální aktivitě

překlady

1. přinutit k sexu

   • angličtina: rape
   • francouzština: violer
   • litevština: išprievartauti
   • němčina: vergewaltigen
   • ruština: изнасиловать
   • řečtina: βιάζω

související

• znásilnění
• znásilněný
• znásilňovat
• násilí