Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
ко́жа
|
ко́жи
|
genitiv
|
ко́жи
|
ко́ж
|
dativ
|
ко́же
|
ко́жам
|
akuzativ
|
ко́жу
|
ко́жи
|
instrumentál
|
ко́жей / ко́жею
|
ко́жами
|
lokál
|
ко́же
|
ко́жах
|
- kůže
Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
кожа
|
коже
|
genitiv
|
коже
|
кожа
|
dativ
|
кожи
|
кожама
|
akuzativ
|
кожу
|
коже
|
vokativ
|
кожо
|
коже
|
instrumentál
|
кожом
|
кожама
|
lokál
|
кожи
|
кожама
|
- kůže
Z praslov. *kòža; paradigma přízvuku (b);[1] rod ženský; jā-kmenová deklinace.
Srov. stčes. kóžě;[2] čes. kůže; sloven. koža; pol. koża; hluž., dluž. koža; rus., ukr., běl. ко́жа; bulh. ко́жа; srbochorv. kȍža; slovin. kóža.[3]
- rod ženský
- jā-kmenová deklinace
Substantivum
|
singulár
|
duál
|
plurál
|
nominativ
|
кожа
|
кожи
|
кожѧ
|
genitiv
|
кожѧ
|
кожѹ
|
кожь
|
dativ
|
кожи
|
кожама
|
кожамъ
|
akuzativ
|
кожѫ
|
кожи
|
кожѧ
|
vokativ
|
кожє
|
кожи
|
кожѧ
|
lokál
|
кожи
|
кожѹ
|
кожахъ
|
instrumentál
|
кожєѭ
|
кожама
|
кожами
|
- kůže
- пропинаѩи нєбєса ꙗко и кожѫ – Rozpínáš nebesa jako stanovou plachtu. [Žalm 103 (104), 2 – PsSin]
- ↑ DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
- ↑ BĚLIČ, Jaromír – KAMIŠ, Adolf – KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. SPN, Praha 1978.
- ↑ VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter: Heidelberg 1953-1958, heslo "кожа".