колѣно
staroslověnština
editovatetymologie
editovatZ praslov. *kolě̀no; paradigma přízvuku (a);[1] rod střední; o-kmenová deklinace.
Srov. čes., sloven. kоlеnо; pol. kоlаnо; hluž. kоlеnо; dluž. kóleno; rus. коле́но; ukr. колíно; bulh. коля́но; srbochorv. kòleno; slovin. koléno.[2]
podstatné jméno
editovat- rod střední
- o-kmenová deklinace
skloňování
editovat| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | колѣно | колѣнѣ | колѣна |
| genitiv | колѣна | колѣнѹ | колѣнъ |
| dativ | колѣнѹ | колѣнома | колѣномъ |
| akuzativ | колѣно | колѣнѣ | колѣна |
| vokativ | колѣно | колѣнѣ | колѣна |
| lokál | колѣнѣ | колѣнѹ | колѣнѣхъ |
| instrumentál | колѣномь | колѣнома | колѣнъі |
význam
editovat- koleno
- и исходѧщѹ ѥмѹ на пѫть придє ѥдинъ и поклонь сѧ ѥмѹ на колѣнѹ въпрашаашє и – Když se vydával na cestu, přiběhl k němu nějaký člověk, a poklekl před ním a ptal se ho. [Mk 10, 17 – Mar]
- колѣнѣ мои изнєможєтє отъ поста • и плъть моꙗ измѣни сѧ олѣꙗ ради – V kolenou se podlamuji postem, bez oleje chátrá moje tělo. [Žalm 108 (109), 24 – PsSin]
- pokolení, kmen
- сѧдєтє и въі на дъвою на дєсѧтє прѣстолѹ • сѫдѧщє обѣма на дєсѧтє колѣнома издраилѥвома – Usednete na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct pokolení Izraele. [Mt 19, 28 – Mar As Ostr]
srovnej
editovat- –
- плємѧ