чловѣкъ
staroslověnština
editovatetymologie
editovatZ praslov. *čelověkъ;[1][2] rod mužský; o-kmenová deklinace.
Srov. čes. člověk; sloven. človek; pol. człowiek; hluž. čłowjek; dluž. cłowjek; polab. clåvăk; rus. челове́к; ukr. чоловíк – "muž, manžel"; běl. чaлаве́к; bulh. чове́к; srbochorv. čòvek/čȍvek; slovin. člóvẹk.[3]
podstatné jméno
editovat- rod mužský
- o-kmenová deklinace
skloňování
editovat| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | чловѣкъ | чловѣка | чловѣци |
| genitiv | чловѣка | чловѣкѹ | чловѣкъ |
| dativ | чловѣкѹ/чловѣкови | чловѣкома | чловѣкомъ |
| akuzativ | чловѣкъ/чловѣка* | чловѣка | чловѣкъі |
| vokativ | чловѣчє | чловѣка | чловѣци |
| lokál | чловѣцѣ | чловѣкѹ | чловѣцѣхъ |
| instrumentál | чловѣкомь | чловѣкома | чловѣкъі |
* tvar чловѣка je genitiv-akuzativ
význam
editovat- člověk; muž
- вьсꙗ ѹбо ѥлико хощєтє да творѧтъ вамъ чловѣци • тако и въі творитє имъ – Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy jednejte s nimi. [Mt 7, 12 – Mar Ostr]
- ащє достоитъ чловѣкѹ пѹстити жєнѫ своѭ по вьсꙗкои винѣ – Je dovoleno propustit manželku z jakékoli příčiny? [Mt 19, 3 – Mar As Ostr]