коса

bulharština

výslovnost

• IPA: [koˈsa]

etymologie

Z předpokládaného praslovanského *kosa. Srovnej např. kosmatý, nebo vzdáleněji česat či starořecké ξύω.

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. vlasy
   • Венета има дълга, хубава коса. – Veneta má dlouhé krásné vlasy.
2. kosa

ruština

výslovnost (1)

• IPA: [kɐˈsa]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	коса́	ко́сы
genitiv	косы́	ко́с
dativ	косе́	ко́сам
akuzativ	косу́	ко́с
instrumentál	косо́й, косо́ю	ко́сами
lokál	косе́	ко́сах

význam

1. cop
   • на одной из пресс-конференций один американский журналист спросил Юлию Владимировну про подлинность ее косы. На что Тимошенко без слов отколола свою знаменитую косу, и ее русые волосы упали ей на плечи. Юлия Владимировна невинно улыбнулась, а журналисты зааплодировали… – Na jedné z tiskových konferencí se jeden americký novinář zeptal Julie Vladimirovny na délku jejího copu. Načež Tymošenko beze slova rozšpendlila svůj velkolepý cop a její rusé vlasy jí dopadly na ramena. Julie Vladimirovna se nevinně usmála a novináři zatleskali.
2. kosa (zemědělský nástroj)
3. výběžek, říční kosa

výslovnost (2)

• IPA: [ˈkosə]

podstatné jméno

• rod mužský životný

význam

1. genitiv a akuzativ čísla jednotného substantiva кос

srbština

výslovnost

• IPA: [kǒsa]

varianty

• kosa

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. vlasy
2. kosa (zemědělský nástroj)
3. sklon

ukrajinština

výslovnost

• IPA: [kɔ.ˈsa]

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. vlasy zapletené do copu, vlasy s copem
2. kosa (zemědělský nástroj)