staroslověnština

editovat

etymologie

editovat

Z praslov. *krīdlò; paradigma přízvuku (b);[1] rod střední; o-kmenová deklinace.

Srov. čes. křídlo; sloven. krídlo; pol. skrzydło - arch. krzydło; hluž. křidło; dluž. kśidło; polab. kraidlě; rus. крыло́; ukr. крило́; bulh. кри́ло; srbochorv. krílo; slovin. krílo.[2]

podstatné jméno

editovat
  • rod střední
  • o-kmenová deklinace

skloňování

editovat
Substantivum singulár duál plurál
nominativ крило крилѣ крила
genitiv крила крилѹ крилъ
dativ крилѹ крилома криломъ
akuzativ крило крилѣ крила
vokativ крило крилѣ крила
lokál крилѣ крилѹ крилѣхъ
instrumentál криломь крилома крилъі

význam

editovat
  1. křídlo
    • коль кратъі въсхотѣхъ събьрати чѧда твоꙗ • ꙗкожє събираѥтъ кокошь пътєньцѧ своѩ подъ крилѣ – Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla. [Mt 23, 37 – Mar Ostr]
    • и на сѣнь крилѹ твоѥю надѣѭ сѧ доидєжє прѣидєтъ бєзаконєниѥ – Utíkám se do stínu tvých křídel, dokud nepomine zhoubné nebezpečí. [Žalm 56 (57), 2 – PsSin]
  2. střecha (sedlová)
    • тогда поѩтъ и диꙗволъ въ свѧтъіи градъ • и постави и на крилѣ црькъвьнѣѥмь – Tu ho vezme ďábel na do svatého města, postaví ho na vrcholek chrámu. [Mt 4, 5 – Zogr As Bojan Ostr]

srovnej

editovat
  1. вратъ

související

editovat

poznámky

editovat
  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill: Leiden and Boston 2008.
  2. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter: Heidelberg 1953-1958, heslo "крыло".