staroslověnština editovat

etymologie editovat

Z praslov. *lě̑sъ; paradigma přízvuku (c);[1] rod mužský; původně u-kmen.

Srov. stčes. les, -a, -u – "les; dřevo, dříví; plavené dříví, vor";[2] čes., sloven. les; pol. las; hluž. lěs; dluž. lěso – "listnatý les"; polab. ľos; rus. лес, lok. в лесу́, и́з лесу – "les, dřevo"; ukr. лiс; běl. лес; bulh. лес; srbochorv. lȉjes – "rakev"; slovin. lẹ̑s, gen. lẹ̑sa/lẹsû – "dřevo, les".[3]

podstatné jméno editovat

  • rod mužský
  • o-kmenová deklinace

skloňování editovat

Substantivum singulár duál plurál
nominativ лѣсъ лѣса лѣси
genitiv лѣса лѣсѹ лѣсъ
dativ лѣсѹ лѣсома лѣсомъ
akuzativ лѣсъ лѣса лѣсъі
vokativ лѣсє лѣса лѣси
lokál лѣсѣ лѣсѹ лѣсѣхъ
instrumentál лѣсомь лѣсома лѣсъі

význam editovat

  1. les
    • или из лѣса лѫжьнаѥго – ... , nebo z lužního lesa, ... [EuchSin 54b 9]

srovnej editovat

  1. дѫбрава , лѫгъ, дрѧзга

poznámky editovat

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
  2. BĚLIČ, Jaromír – KAMIŠ, Adolf – KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. SPN, Praha 1978.
  3. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.