мати
staroslověnština
editovatetymologie
editovatZ praslov. *màti; paradigma přízvuku (a);[1] rod ženský; r-kmenová deklinace.
Srov. stčes. máti, mateře;[2] čes. máti; sloven. mať; stpol. mać, macierze; hluž. mać; dluž. maś; strus. мати, матере;[3] rus. мать, ма́тери; ukr. ма́ти/мать; běl. маць; bulh. ма́ти/ма́тер; srbochorv. mȁti, mȁterē; slovin. máti, mátere.[4]
podstatné jméno
editovat- rod ženský
- r-kmenová deklinace
skloňování
editovat| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | мати | *матєри | матєри |
| genitiv | матєрє | *матєрѹ | матєръ |
| dativ | матєри | *матєрьма | матєрьмъ |
| akuzativ | матєрь | *матєри | матєри |
| vokativ | мати | *матєри | матєри |
| lokál | матєри | *матєрѹ | матєрьхъ |
| instrumentál | матєриѭ | *матєрьма | матєрьми |
* tvary duálu nejsou doloženy
význam
editovat- matka
- ижє любитъ отьца ли матєрь пачє мєнє • нѣстъ мєнє достоинъ – Kdo miluje otce a matku více nežli mne, není mne hoden. [Mt 10, 37 – Zogr Mar As]
- ꙗко отьць мои и мати моꙗ оставистє мѧ – I kdyby mě opustil můj otec, moje matka, ... [Žalm 26 (27), 10 – PsSin]
související
editovatpoznámky
editovat- ↑ DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
- ↑ GEBAUER, Jan. Slovník staročeský. Academia, Praha 1970.
- ↑ БОГОРОДСКИЙ, Борис Леонидович – ЛИХАЧЁВ, Дмитрий Сергеевич – ТВОРОГОВ, Олег Викторович. Словарь-справочник "Слова о полку Игореве". Наука, Ленинград 1965—1984.
- ↑ VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.