нога
ruštinaEditovat
výslovnostEditovat
podstatné jménoEditovat
- rod ženský
skloňováníEditovat
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | нога́ | но́ги |
| genitiv | ноги́ | но́г |
| dativ | ноге́ | нога́м |
| akuzativ | но́гу | но́ги |
| instrumentál | ного́й, ного́ю | нога́ми |
| lokál | ноге́ | нога́х |
V předložkových spojeních s akuzativem (за́ ногу, на́ ногу, на́ ноги, по́д ноги ad.) padá přízvuk na předložku.
významEditovat
srbštinaEditovat
variantyEditovat
podstatné jménoEditovat
- rod ženský
skloňováníEditovat
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | но̀га | но̏ге |
| genitiv | но̀ге | но̏гӯ/но́га̄ |
| dativ | но̀зи | но̀гама |
| akuzativ | но̏гу | но̏ге |
| vokativ | но̏го | но̏ге |
| instrumentál | но̀гом | но̀гама |
| lokál | но̀зи | но̀гама |
významEditovat
staroslověnštinaEditovat
etymologieEditovat
Z praslov. *nogà; paradigma přízvuku (c);[1] rod ženský; ā-kmenová deklinace.
Srov. čes., sloven. noha; pol. noga; hluž. noha; dluž. noga; rus. нога́ - akuz. но́гу; ukr. нога́ - akuz. но́гу; běl. нага́; bulh. нога́; srbochorv. nòga - akuz. nȍgu; slovin. nóga.[2]
podstatné jménoEditovat
- rod ženský
- ā-kmenová deklinace
skloňováníEditovat
| Substantivum | Singulár | Duál | Plurál |
|---|---|---|---|
| Nominativ | нога | ноѕѣ | ногъі |
| Genitiv | ногъі | ногѹ | ногъ |
| Dativ | ноѕѣ | ногама | ногамъ |
| Akuzativ | ногѫ | ноѕѣ | ногъі |
| Vokativ | ного | ноѕѣ | ногъі |
| Lokál | ноѕѣ | ногѹ | ногахъ |
| Instrumentál | ногоѭ | ногама | ногами |
významEditovat
- noha
- ѥгда жє ѹмъі ноѕѣ ихъ • приѩтъ ризъі своѩ и възлєжє пакъі – Když pak umyl nohy jejich, vzal roucho své a posadil se zase. [J 13, 12 – Mar]
slovní spojeníEditovat
- подъ ноѕѣ подъложити – zavrhnout, zapomenout
- нъ вьсє то подъ ноѕѣ подъложь прѣщєниѥ съ възвитиѥмь съмѣшь • винъі искаашє како сѧ бъі съ братиѭ позналъ – ..., nýbrž zavrhl celou odplatu, s užitečným ji spojil а hledal záminku, jak by se bratrům představil. [Supr 367, 22]