ногъть

staroslověnštinaEditovat

etymologieEditovat

Z praslov. *nȍgъtь; paradigma přízvuku (c);[1] rod mužský; i-kmenová deklinace / t-kmenová deklinace.

Srov. stčes. nehet, -hte/-hta – "nehet, dráp";[2] čes. nehet; sloven. necht; pol. nogieć; hluž. nohć; dluž. nokś; rus. но́готь, но́гтя; ukr. нíготь; běl. но́гоць; bulh. но́кът; srbochorv. nȍkat, nȍkta; slovin. nȏhet, nȏhta.[3]

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský
  • i-kmenová deklinace / t-kmenová deklinace

skloňováníEditovat

Substantivum singulár duál plurál
nominativ ногъть ногъти ногътиѥ
genitiv ногъти ногътию ногътии / ногътъ
dativ ногъти ногътьма ногътьмъ
akuzativ ногъть ногъти ногъти
vokativ ногъти ногъти ногътиѥ
lokál ногъти ногътию ногътьхъ
instrumentál ногътьмь ногътьма ногътьми / ногътъі

významEditovat

  1. nehet
    • ѥгда власи жєньсци ногътъі зѧбоми бѣахѫ – Když jsou ženské vlasy nehty rvány ... [Supr 397, 27]
  2. dráp, spár
    • мъноѕи вльци объходѧтъ въ одєждахъ овьчахъ • овьчѧ ѹбо одєждѧ имѫщє нъ нє и зѫбъі и ногъти – Mnozí vlci obcházejí v ovčím oděvu, mají tedy ovčí šat, ale ne zuby a drápy. [Chil 2ab 19]
  3. pl. - kočičí drápy (mučící nástroj)
    • пакъі мѫчьшѧ и ногътьми рѣшѧ • покаи сѧ – Pak ho mučili a řekli: "Čiň pokání." [Supr 140, 12]

slovní spojeníEditovat

  1. из младъ ногътии – od mládí
    • онъ рєчє • из младъ ногътии цѣломѫдрьствѹѭ – Řekl: "Od mládí jsem zdravého rozumu." [Supr 117, 27]

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill: Leiden and Boston 2008.
  2. GEBAUER, Jan. Slovník staročeský. Academia: Praha 1970.
  3. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter: Heidelberg 1953-1958, heslo "ноготь".