ruština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ɐˈxotnʲɪk]

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ охо́тник охо́тники
genitiv охо́тника охо́тников
dativ охо́тнику охо́тникам
akuzativ охо́тника охо́тников
instrumentál охо́тником охо́тниками
lokál охо́тнике охо́тниках

význam

editovat
  1. lovec
    • Охотник, стоявший в яме, тронулся и выпустил собак, и Николай увидал красную, низкую, странную лисицу, которая, распушив трубу, торопливо неслась по зеленям – Lovec stojící v prohlubni se pohnul, vypustil psy a Nikolaj spatřil červenou nízkou zvláštní lišku, která se zvednutým chundelatým prutem chvatně pelášila porostem.[1]
  2. dobrovolník
    • Он сказал мне, что служил охотником в прусской армии, немилосердно хвастал своими подвигами, и притом любил фамильяриться, за что я прозвал его: Неrr Naseweise. – Řekl mi, že byl dobrovolníkem v pruském vojsku, nemilosrdně se vychloubal svými hrdinskými činy a zároveň si liboval v důvěrnosti, za což jsem ho překřtil na Herr Naselweise.[2]

synonyma

editovat

související

editovat

fráze a idiomy

editovat

poznámky

editovat
  1. Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír
  2. Fadděj Benediktovič Bulgarin: «Воспоминания», 1846-1849