oznamovací způsob
| Přítomný čas
|
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
ощуща́ю
|
ощуща́ем
|
| 2.
|
ощуща́ешь
|
ощуща́ете
|
| 3.
|
ощуща́ет
|
ощуща́ют
|
- rozkazovací způsob
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
—
|
—
|
| 2.
|
ощуща́й
|
ощуща́йте
|
| 3.
|
—
|
—
|
- příčestí
| Příčestí minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
ощуща́л
|
ощуща́ли
|
| ženský
|
ощуща́ла
|
| střední
|
ощуща́ло
|
| Příčestí minulé trpné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský životný
|
—
|
—
|
| mužský neživotný
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
—
|
—
|
- přechodníky
| Přechodník přítomný
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
ощуща́я
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
| Adjektivum slovesné minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
ощуща́вший
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
- cítit, pociťovat
