приживалка

ruština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [prʲɪʐɨˈvaɫkə]

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ прижива́лка прижива́лки
genitiv прижива́лки прижива́лок
dativ прижива́лке прижива́лкам
akuzativ прижива́лку прижива́лок
instrumentál прижива́лкой прижива́лками
lokál прижива́лке прижива́лках

význam editovat

  1. příživnice
    • Дом наполнился криком и стенанием. Всё селение провожало покойника до последней его обители. Приживалки и кумушки вопили страшными голосами, приговаривая затверженные речи: «Батюшка, кормилец, Иван ты наш Федотыч, на кого ты нас покинул? Как будет нам жить без тебя? Кто будет поить, кормить нас, круглых сирот, кто хлеб доставать? – Dům se naplnil křikem a sténáním. Všichni obyvatelé doprovázeli nebožtíka až do jeho posledního příbytku. Příživnice a klepny vřeštěly strašnými hlasy, recitujíce naučené proslovy: "Báťuško, chlebodárče, ty náš Ivane Fedotyči, ke komu jsi od nás odešel? Jak jen budeme bez tebe žít? Kdo nás bude napájet, krmit, nás sirotky, kdo nám vydělá na živobytí?[1]

synonyma editovat

  1. приживальщица, тунеядец, паразит

související editovat

poznámky editovat

  1. Vladimir Alexandrovič Sollogub: «Тарантас», r. 1845 - převzato z ruského Викисловаря