приживальщик

ruština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [prʲɪʐɨˈvalʲɕːɪk]

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ прижива́льщик прижива́льщики
genitiv прижива́льщика прижива́льщиков
dativ прижива́льщику прижива́льщикам
akuzativ прижива́льщика прижива́льщиков
instrumentál прижива́льщиком прижива́льщиками
lokál прижива́льщике прижива́льщиках

význam editovat

  1. příživník, patolízal
    • Иван Федорович злобно молчал и не хотел заговаривать. Гость ждал и именно сидел как приживальщик, только что сошедший сверху из отведенной ему комнаты вниз к чаю составить хозяину компанию, но смирно молчавший ввиду того, что хозяин занят и об чем-то нахмуренно думает; готовый, однако, ко всякому любезному разговору, только лишь хозяин начнет его. – Ivan Fedorovič zlostně mlčel a nechtěl se dát do řeči. Host čekal a seděl doslova jako příživník, který jakoby právě sešel na čaj z horního pro něj vyhrazeného pokoje, aby dělal společnost pánovi, ale pokojně mlčí vida, že pán o něčem zachmuřeně přemýšlí; nicméně připraven k jakémukoliv milému rozhovoru, pokud by se snad pánovi zachtělo.[1]

synonyma editovat

  1. тунеядец, паразит, приживалка

poznámky editovat

  1. Fedor I. Dostojevskij: Братья Карамазовы