staroslověnština editovat

etymologie editovat

Z praslov. *pъtìca; paradigma přízvuku (a);[1] rod ženský; jā-kmenová deklinace.

Srov. rus. пти́ца; ukr. пти́ця; bulh. пти́ца; srbochorv. ptȉca; slovin. рtíса.[2]

podstatné jméno editovat

  • rod ženský
  • jā-kmenová deklinace

skloňování editovat

Substantivum singulár duál plurál
nominativ пътица пътици пътицѧ
genitiv пътицѧ пътицѹ пътиць
dativ пътици пътицама пътицамъ
akuzativ пътицѫ пътици пътицѧ
vokativ пътицє пътици пътицѧ
lokál пътици пътицѹ пътицахъ
instrumentál пътицєѭ пътицама пътицами

význam editovat

  1. pták
    • вьсꙗ покорилъ ѥси подъ ноѕѣ ѥго • овьцѧ и волъі вьсѧ • ѥщє жє и скотъі пол̑ьскъіѩ • и пътицѧ нєбєсьнъіѩ и ръібъі мор̑ьскъіѩ – Všechno pod nohy mu kladeš: všechen brav a skot a také polní zvířata a ptactvo nebeské a mořské ryby. [Žalm 8, 7-9 – PsSin]
  2. vrabec
    • нє дъвѣ ли пътици на ассарии вѣнимѣ ѥстє – Neprodávají se dva vrabci za haléř? [Mt 10, 29 –Mar As Ostr]

srovnej editovat

  1. врабии, пътищь

související editovat

poznámky editovat

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
  2. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter: Heidelberg 1953-1958, heslo "птица".