пьянчужка

ruština

výslovnost

• IPA: [pʲɪ̯ɪnʲˈt͡ɕuʂkə]
•  пьянчужка (Helsinčan)^{? • info}

etymologie

Vlastně zdrobnělina od пьянчуга, kteréžto expresivizující příponou -чуга k adjektivu пьяный ― opilý, napitý.

podstatné jméno

• rod mužský životný nebo ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	пьянчу́жка	пьянчу́жки
genitiv	пьянчу́жки	пьянчу́жек
dativ	пьянчу́жке	пьянчу́жкам
akuzativ	пьянчу́жку	пьянчу́жк
instrumentál	пьянчу́жкой / пьянчу́жкою	пьянчу́жками
lokál	пьянчу́жке	пьянчу́жках

význam

1. (hovorově, familiárně) ožrala, ochmelka, spiťar, alkáč, pijan, alkoholik
   • Нынешняя Россия похожа на пьянчужку доживающего свой век в наследственной трешке. Ненавидящего всех соседей, якобы говорящих про его гадости. И хвастающегося случайным собутыльникам... – Nynější Rusko je podobno ochmelkovi, který dožívá ve zděděném třípokojáku. Nenávidícímu všechny sousedy, kteří ho podle něj pomlouvají za jeho hnusárny. A chlubícímu se chlapům, s kterými se příležitostně opíjí...
   • Если ты не прочтёшь это письмо или оно не дойдёт до тебя, мне пиздец. Помни что я верю в тебя пьянчужкой и животным !
   • Короче, этот пьянчужка обматерил её. – Zkrátka ji ten vožrala zasypal sprostými nadávkami.

synonyma

1. пьянчуга, алик, алкаш, пьяница, (neutrálně) алкоголик

antonyma

1. трезвенник

související

• пьяный
• однохуйственно