рѣка
staroslověnština
editovatetymologie
editovatZ praslov. *rěkà; paradigma přízvuku (b/c);[1] rod ženský; ā-kmenová deklinace.
Srov. čes. řeka; sloven. rieka; pol. rzeka; hluž., dluž. rěka; polab. reka; rus. река́ - akuz. ре́ку/реку́; ukr. ріка́; bulh. река́; srbochorv. rijéka - akuz. rijéku/rȉjeku; slovin. réka.[2]
podstatné jméno
editovat- rod ženský
- ā-kmenová deklinace
skloňování
editovatSubstantivum | singulár | duál | plurál |
---|---|---|---|
nominativ | рѣка | рѣцѣ | рѣкъі |
genitiv | рѣкъі | рѣкѹ | рѣкъ |
dativ | рѣцѣ | рѣкама | рѣкамъ |
akuzativ | рѣкѫ | рѣцѣ | рѣкъі |
vokativ | рѣко | рѣцѣ | рѣкъі |
lokál | рѣцѣ | рѣкѹ | рѣкахъ |
instrumentál | рѣкоѭ | рѣкама | рѣками |
význam
editovat- řeka
- тъі растръжє источьникъі и потокъі • тъі исѫчи рѣкъі наводьнѥнъіѩ – Rozpoltil jsi skálu, vytryskly prameny i potoky, vysušil jsi mocné říční toky. [Žalm 73 (74), 15 – PsSin]
- крьщахѫ сѧ въ иоръданьсцѣи рѣцѣ отъ нѥго – Dávali se od něho křtít v řece Jordánu. [Mk 1, 5 – Zogr Mar As Sav Bojan Ostr]
- proud, potopa
- сънидє дъждь и придѫ рѣкъі – Tu spadl příval, přihnaly se vody, ... [Mt 7, 27 – Mar As Sav]
- рѣками – proudem
- кръвь тєчаашє рѣками – Krev tekla proudem. [Supr 103, 27]