ruština editovat

výslovnost editovat

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ вода́ во́ды
genitiv воды́ во́д
dativ воде́ во́дам
akuzativ во́ду во́ды
instrumentál водо́й, водо́ю во́дами
lokál воде́ во́дах

V předložkových spojeních s akuz. sg. (на́ воду, по́ воду, по́д воду) může přízvuk padat na předložku.

význam editovat

  1. voda

srbština editovat

výslovnost editovat

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ во̀да во̏де
genitiv во̀де во́да̄
dativ во̀ди во̀дама
akuzativ во̏ду во̏де
vokativ во̏до во̏де
instrumentál во̀дом во̀дама
lokál во̀ди во̀дама

význam editovat

  1. voda

staroslověnština editovat

etymologie editovat

Z praslov. *vodà; paradigma přízvuku (c);[1] rod ženský; ā-kmenová deklinace.

Srov. čes., sloven. voda; pol., hluž., dluž. woda; polab. vådă; rus. вода́ - akuz. во́ду; ukr., běl. вода́; bulh. вода́; srbochorv. vòda - akuz. vȍdu; slovin. vóda.[2]

podstatné jméno editovat

  • rod ženský
  • ā-kmenová deklinace

skloňování editovat

Substantivum singulár duál plurál
nominativ вода водѣ водъі
genitiv водъі водѹ водъ
dativ водѣ водама водамъ
akuzativ водѫ водѣ водъі
vokativ водо водѣ водъі
lokál водѣ водѹ водахъ
instrumentál водоѭ водама водами

význam editovat

  1. voda
    • видѣвъ жє пилатъ • ꙗко ничєсожє нє ѹспѣѥтъ • нъ пачє млъва бъіваѥтъ • приимъ водѫ ѹмъі рѫцѣ прѣдъ народомь глаголѩ – Když pak Pilát viděl, že nic nepořídí, ale že pozdvižení je čím dál větší, vzal vodu, omyl si ruce před zástupem a pravil... [Mt 27, 24 – Zogr Mar]
    • и далъ ти би водѫ живѫ – ... a on by ti dal vodu živou. [J 4, 10 – Zogr Mar As]
  2. potopa
    • нє ощѹтишѧ • доидєжє придє вода и възѧтъ вьсѧ – ... nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky. [Mt 24, 39 – Zogr]
  3. pl.vodstvo, vody
    • морьскъіѩ сланъіѩ водъі • сладъкъі бъіваѭтъ – Slané mořské vody sládnou. [EuchSin 2b 5]
    • и бѫдєтъ ꙗко дрѣво саждєноѥ при исходищиихъ водъ • ѥжє плодъ свои дастъ въ врѣмѧ своѥ • и листъ ѥго нє ѹпадєтъ – Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. [Žalm 1, 3 – PsSin Supr]

srovnej editovat

  1. наводиѥ, потопъ. рѣка

související editovat

poznámky editovat

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
  2. ТРУБАЧЁВ, Олег Николаевич. Этимологический словарь славянских языков. Наука, Москва 1974-2010.