nedokonavé
tranzitivní, příp. modální
k dokonavému захотеть
oznamovací způsob
Přítomný čas
Osoba
Singulár
Plurál
1.
хочу́
хоти́м
2.
хо́чешь
хоти́те
3.
хо́чет
хотя́т
rozkazovací způsob
Osoba
Singulár
Plurál
1.
—
—
2.
хоти́
хоти́те
3.
—
—
příčestí
Příčestí minulé činné
Rod
Singulár
Plurál
mužský
хоте́л
хоте́ли
ženský
хоте́ла
střední
хоте́ло
Příčestí minulé trpné
Rod
Singulár
Plurál
mužský životný
—
—
mužský neživotný
—
ženský
—
střední
—
—
přechodníky
Přechodník přítomný
Rod
Singulár
Plurál
mužský
хотя́щий
—
ženský
—
střední
Adjektivum slovesné minulé činné
Rod
Singulár
Plurál
mužský
хоте́вший
—
ženský
—
střední
chtít
Она ещё ни разу не признавалась ему в любви и не хотела , чтобы он знал, и скрывала своё чувство, но по лицу его видно было, что он превосходно понимал её — и самолюбие её страдало. – .[ 1]
желать