чрьвь
staroslověnština
editovatetymologie
editovatZ praslov. *čьrvь;[1] rod mužský; i-kmenová deklinace.
Srov. stčes. črv – "červ";[2] čes., sloven. červ; pol. czerw, czerwia; hluž. čerẃ; dluž. сerẃ; polab. сeŕ(v́) lézące – "hlemýžď"; strus. чьрвь; rus. червь, червя́; ukr. черв; bulh. че́рвей; srbochorv. cȓv; slovin. čȓv.[3]
podstatné jméno
editovat- rod mužský
- i-kmenová deklinace
skloňování
editovatSubstantivum | singulár | duál | plurál |
---|---|---|---|
nominativ | чрьвь | чрьви | чрьвиѥ |
genitiv | чрьви | чрьвию | чрьвии |
dativ | чрьви | чрьвьма | чрьвьмъ |
akuzativ | чрьвь | чрьви | чрьви |
vokativ | чрьви | чрьви | чрьвиѥ |
lokál | чрьви | чрьвию | чрьвьхъ |
instrumentál | чрьвьмь | чрьвьма | чрьвьми |
význam
editovat- červ
- идєжє чрьвь ихъ нє ѹмираѥтъ и огнь нє ѹгасаѥтъ – Kde červ jejich neumírá a oheň nehasne. [Mk 9, 48 – Zogr Mar]
- азъ жє ѥсмь чрьвь и нє чловѣкъ • поношєниѥ чловѣкомъ • и ѹничьжєниѥ людьмъ – Já však jsem červ a ne člověk, potupa lidství, povrhel lidu. [Žalm 21 (22), 7 – PsSin]
- mol
- нє съкръіваитє сєбѣ съкровищь на зємл̑и . идєжє чрьвь и тьлꙗ тьлитъ – Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez. [Mt 6, 19 – As Sav]