ἀνήρ

starořečtina

výslovnost

• IPA: [anɛ͜ɛ́r]

etymologie

Z praindoevropského základu *h₂nḗr, z nějž také např. staroindické नर či staroirské nert.

podstatné jméno

• rod mužský

přepis

• český: anér

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	ὁ ἀνήρ	τὼ ἄνδρε	οἱ ἄνδρες
genitiv	τοῦ ἀνδρός	τοῖν ἀνδροῖν	τῶν ἀνδρῶν
dativ	τῷ ἀνδρί	τοῖν ἀνδροῖν	τοῖς ἀνδράσι(ν)
akuzativ	τὸν ἄνδρα	τὼ ἄνδρε	τοὺς ἄνδρας
vokativ	ἄνερ	ἄνδρε	ἄνδρες

význam

1. muž
   • ὅτι μὲν ὑμεῖς, ὦ ἄνδρες Ἀθηναῖοι, πεπόνθατε ὑπὸ τῶν ἐμῶν κατηγόρων, οὐκ οἶδα• ἐγὼ δ᾽ οὖν καὶ αὐτὸς ὑπ᾽ αὐτῶν ὀλίγου ἐμαυτοῦ ἐπελαθόμην, οὕτω πιθανῶς ἔλεγον. – Nevím, jak, mužové Athénští, zapůsobili moji žalobci na vás, já sám jsem málem zapomněl, kdo jsem, natolik mluvili přesvědčivě.
   • Ἄνδρα μοι ἔννεπε, Μοῦσα, πολύτροπον, ὃς μάλα πολλὰ / πλάγχθη, ἐπεὶ Τροίης ἱερὸν πτολίεθρον ἔπερσε... – O muži protřelém mi, Múzo, zpívej, který mnoho naputoval poté, co vyvrátil svaté město trojské...
   • Κακοῦ γὰρ ἀνδρὸς δῶρ΄ ὄνησιν οὐκ ἔχει. – Dary od špatného muže nepřináší zisk.
   • εἶπεν δὲ Μαριὰμ πρὸς τὸν ἄγγελον· Πῶς ἔσται τοῦτο, ἐπεὶ ἄνδρα οὐ γινώσκω; – Maria odpověděla andělovi: "Jak se to stane, vždyť muže nepoznám?"
2. manžel, muž
   • κεῖται δ΄ ἄσιτος͵ σῶμ΄ ὑφεῖσ΄ ἀλγηδόσι͵ τὸν πάντα συντήκουσα δακρύοις χρόνον͵ ἐπεὶ πρὸς ἀνδρὸς ᾔσθετ΄ ἠδικημένη͵ οὔτ΄ ὄμμ΄ ἐπαίρουσ΄ οὔτ΄ ἀπαλλάσσουσα γῆς πρόσωπον· – Leží tam bez jídla, tělo poddala bolesti, všechen čas trávíc slzami, neboť cítí, že jí manžel ukřivdil, oka nezdvihne, obličej od země neodtrhne.
   • κατῴκει τήνδε γῆν Κορινθίαν ξὺν ἀνδρὶ καὶ τέκνοισιν

související

• ανδρεῖος (mužný, statečný)
• ἀνδράποδον (otrok)
• Ἀλέξανδρος (ten, který odráží muže)
• ἀνδρεία (mužnost, zmužilost, statečnost)
• ἀνδρόθηλυς (zženštilý)
• ἀνδρόκμητος (mužem vyrobený)

a další

• ἀνδρίζω (pomužštit; zmužnět)
• ἀνδροβατέω (být aktivním účastníkem mužského homosexuálního styku, obdoba lat. paedicare)
• ἀνδρογίγας (obrovitý muž)
• ἀνδροκάπηλος (obchodník s otroky)
• ἀνδροκάπραινα (prostopášná žena, zhýralkyně)
• ἀνδρείκελος (muži podobný)
• ἀνδροκοιτέω (spát s muži)
• ἀνδροτυχής (manžela nacházející, manželský)
• ἀνδροκτᾱσία (masakr, řež, zabíjení mužů)
• ἀνδροφονία (vraždění mužů)
• ἀνδροθνής (vražedný, usmrcující muže)
• ἀνδρεράστρια (milenka mužů; žena, jež holduje mužům)
• ἀνδρόγαμος (zvrhlík, sodomita)
• ἀνδροδάμας (krotící muže, hubící muže)
• ἀνδροληψία (pogrom na cizince)
• ἀνδραποδοκλόπος (který krade otroky, zloděj otroků)
• ἀνδροβάτης (aktivní účastník mužského homosexuálního styku)
• ἀνδρόδομος (hodovní síň)
• ἀνδραποδίζω (zotročovat; prodávat do otroctví; unést)
• ἀνδρογύνης (zženštilý)
• ἀνδρόγυνος (hermafrodit; zženštilý; sodomita)
• ἀνδρόλαλος (o mužích rokující, muže pomlouvající)
• ἀνδραποδιστής (otrokář, zotročovatel)
• ἀνδρολογέω (verbovat vojsko)
• ἀνδρών (místnost pro muže, hodovní síň)
• ἀνδρόστροφος (po mužském způsobu)
• ἀνδρόμορφος (mužských tvarů, postavy)
• ἀνδρίς (žena)
• ἀνδρειών (hodovní síň, refektář)
• ἀνδραποδωδία (otrockost, servilnost)
• ἀνδρόφρων (po mužsku myslící)
• ἀνδραγαθέω (chovat se jako správný muž)
• ἀνδράδελφος (švagr, manželův bratr)
• ἀνδριστί (mužně)
• ἀνδριάντιον (socha)
• ἀνδρεύομαι (chovat se mužně)
• ἀνδρία (statečnost, zmužilost)
• ἀνδροφθόρος (mužehubný)