starořečtina editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [anɛ͜ɛ́r]

etymologie editovat

Z praindoevropského základu *h₂nḗr, z nějž také např. staroindické नर či staroirské nert.

podstatné jméno editovat

  • rod mužský

přepis editovat

  • český: anér

skloňování editovat

Substantivum singulár duál plurál
nominativ ὁ ἀνήρ τὼ ἄνδρε οἱ ἄνδρες
genitiv τοῦ ἀνδρός τοῖν ἀνδροῖν τῶν ἀνδρῶν
dativ τῷ ἀνδρί τοῖν ἀνδροῖν τοῖς ἀνδράσι(ν)
akuzativ τὸν ἄνδρα τὼ ἄνδρε τοὺς ἄνδρας
vokativ ἄνερ ἄνδρε ἄνδρες

význam editovat

  1. muž
    • ὅτι μὲν ὑμεῖς, ὦ ἄνδρες Ἀθηναῖοι, πεπόνθατε ὑπὸ τῶν ἐμῶν κατηγόρων, οὐκ οἶδα• ἐγὼ δ᾽ οὖν καὶ αὐτὸς ὑπ᾽ αὐτῶν ὀλίγου ἐμαυτοῦ ἐπελαθόμην, οὕτω πιθανῶς ἔλεγον. – Nevím, jak, mužové Athénští, zapůsobili moji žalobci na vás, já sám jsem málem zapomněl, kdo jsem, natolik mluvili přesvědčivě.[1]
    • Ἄνδρα μοι ἔννεπε, Μοῦσα, πολύτροπον, ὃς μάλα πολλὰ / πλάγχθη, ἐπεὶ Τροίης ἱερὸν πτολίεθρον ἔπερσε... – O muži protřelém mi, Múzo, zpívej, který mnoho naputoval poté, co vyvrátil svaté město trojské...[2]
    • Κακοῦ γὰρ ἀνδρὸς δῶρ΄ ὄνησιν οὐκ ἔχει. – Dary od špatného muže nepřináší zisk.[3]
    • εἶπεν δὲ Μαριὰμ πρὸς τὸν ἄγγελον· Πῶς ἔσται τοῦτο, ἐπεὶ ἄνδρα οὐ γινώσκω; – Maria odpověděla andělovi: "Jak se to stane, vždyť muže nepoznám?"[4]
  2. manžel, muž
    • κεῖται δ΄ ἄσιτος͵ σῶμ΄ ὑφεῖσ΄ ἀλγηδόσι͵ τὸν πάντα συντήκουσα δακρύοις χρόνον͵ ἐπεὶ πρὸς ἀνδρὸς ᾔσθετ΄ ἠδικημένη͵ οὔτ΄ ὄμμ΄ ἐπαίρουσ΄ οὔτ΄ ἀπαλλάσσουσα γῆς πρόσωπον· – Leží tam bez jídla, tělo poddala bolesti, všechen čas trávíc slzami, neboť cítí, že jí manžel ukřivdil, oka nezdvihne, obličej od země neodtrhne.[5]
    • κατῴκει τήνδε γῆν Κορινθίαν ξὺν ἀνδρὶ καὶ τέκνοισιν[6]

související editovat

a další

poznámky editovat

  1. Platón: Apologia Socratis, I., §1
  2. Homér, Odysseia, I, 1-2
  3. Euripídés: Médeiá
  4. Evangelium podle sv. Lukáše, kapitola 1, verš 34 - Novum Testamentum Graece et Latine péčí Eberharda Nestle, 4.přepracované vydání, Stuttgart 1912
  5. Euripídés: Médeiá, Prolog
  6. ibidem