ἀναίσχυντος

starořečtina

výslovnost

• IPA: [ˀaˈnaɪ̯skʰyntɔs]

etymologie

Složenina záporky ἀ(ν)- a kořene substantiva αἰσχύνη.

přídavné jméno

• dvojvýchodné

význam

1. nestoudný, nestydatý

související

• ἀπαναισχυντῶ
• αἰσχύνη