ἄρωμα

starořečtina

výslovnost

• IPA: [á.rɔː.ma] (attická)
• IPA: [ˈa.ro.ma] (byzantská)

přepis

(český) aróma

podstatné jméno

• rod střední
• souhlásková deklinace

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	τὸ ἄρωμα	τὼ ἀρώμᾰτε	τὰ ἀρώμᾰτᾰ
genitiv	τοῦ ἀρώμᾰτος	τοῖν ἀρωμᾰ́τοιν	τῶν ἀρωμᾰ́των
dativ	τῷ ἀρώμᾰτῐ	τοῖν ἀρωμᾰ́τοιν	τοῖς ἀρώμᾰσῐ(ν)
akuzativ	τὸ ἄρωμα	τὼ ἀρώμᾰτε	τὰ ἀρώμᾰτᾰ
vokativ	ὦ ἄρωμα	ὦ ἀρώμᾰτε	ὦ ἀρώμᾰτᾰ

význam

1. koření, bylinka
2. aroma, vůně
3. ornice, zemina

související

• ἀρωματικός
• ἀρόω
• πανόραμα