koření
češtinaEditovat
výslovnostEditovat
- IPA: [kɔr̝ɛɲiː]
děleníEditovat
- ko-ře-ní
podstatné jménoEditovat
- rod střední
skloňováníEditovat
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | koření | koření |
genitiv | koření | koření |
dativ | koření | kořením |
akuzativ | koření | koření |
vokativ | koření | koření |
lokál | koření | kořeních |
instrumentál | kořením | kořeními |
významEditovat
- sušené nebo čerstvé části rostlin používané k dochucování pokrmů
- léčivé rostliny resp. jejich části
- (zastarale, v obecném jazyce) kořání
- činnost, kdy se někdo koří
překladyEditovat
- léčivé rostliny
- němčina: Gewürzpflanze ž
- kořání
- koření se
synonymaEditovat
- dochucovadlo, přísada
- (zastarale, knižně) býlí
- (neutrálně) kořání
- koření se
souvisejícíEditovat
slovní spojeníEditovat
slovesoEditovat
- nedokonavé
významEditovat
poznámkyEditovat
- Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-11-05]. Heslo koření.
externí odkazyEditovat
- Encyklopedický článek Koření ve Wikipedii